Další víkend u babi a dědy

Tak jsme dnes jeli zase skoro jako každý víkend k babi.Já jsem se těšila na pejsky.Táta šel se s Kristim a Samčou projí t a já s mámou a babi šla k pejskům:)Babi čekala za plotem a já s mámou šla dovnitř na zahradu.Nejmladší Klára na mě hned hupsla až mi povalila.A tak stále dokola.Stoupla jsem si a už zas udělala hups a opět jsem byla na zemi.Nejradši mám Felu té nevadí mě,,líbání,, a drastické hlazení.Kláře jsem pak vynadala přece na mě nebude hupsat.Škoda že to máma nenatočila byla to švanda.Když jsme byly celé od bahna.(neva máme přece pračku)Vydaly jsme se hledat tátu a brchy zachvíli jsme je našli obešli jsme tedy blok a my s bráchama se vrhali na každého živého tvora.Máma měla strach o zvířátka přece jen jsme divoký.

Den 38mý 14.10.2010 aneb Samča marodí :(

Dneska měla máma velký plány leč na ně nedošlo.Chtěla jít s náma do lesa na šišky to je ted´naše oblíbená činnost.Mamka nám dá každýmu igelit´ák a my sbíráme.Vyhrává vždy Kristi.Samča byl od rána skleslej a mrzutej tak mu mamka změřila teplotu  měl 39.7 :( Takže jsme byli dopoledne doma.Odpoledne zavolala babi že by si vzala mě a Kristiánka do Radobyčic za prababi a za pejsanama Felou,Trixi a Klárou.Nakonec jsem jela s babi sama kluci spinkali.Mamka k večeru jela nakoupit s bráchama a koupila jim kombinézy.Mě ne už neměli růžové.Koukněte jak to klukům sluší.A pár fotek s pejskama z léta.

PODĚKOVÁNÍ STREJDOVI MIRKOVI :)

 

Moc děkuji strejdovi Mirkovi za koupi bugypodu.Že nevíte oč jde ?jde o přídavné sedátko na náš dvojkočárek mamina tak konečně snáma může sama ven.Fotky jak si tam hovím jsem dáme zítra. Zatím video od prababi.Jak se umíme zabavit :)))

Opět skoro po měsíci den 11.tý až 37mý den aneb 18.9.-13.10.2010

Tak jsem se konečně dostala po měsíci k psaní. Za ten měsíc se Vám událo věcí :).Hezky popořádku.Zbytek září jsme chodily různě po výletech,jezdily k prababi a užívaly jsi babího léta.Ale to nejpodstatnější se událo ted´začátkem října a to hospitalizace v Praze v Motole.Máma si to vyžádala už od února kvůli mé únavě a ,,nechuti,, chodit.Dokonce mi v lednu pořídily reha kočárek od Patronu buggy corsino.A ted´k té hospitalizaci dne 5.10. nás babi naložila s mámou do auta a vyrazily jsme na jak máma říkala na takovou malou dovolenou.Jely jsme napakované jak kdybysme tam měli být měsíc a né týden.Zkrátka jsme holky :)
Hned po příjezdu jsem zpustil) brek věděla jsem moc dobře ,že tady jsou ty v bílých pláštích a ty nemám ráda.Když jsme asi po 30 min. našli oddělení dětské neurologie už jsem neplakala líbilo se mi malování na zdech například maxipes Fík.Přišla nám otevřít moc milá slečna tzv. herní terapeutka Katka celý pobyt se mi věnovala a mamce poradila pár věcí co semnou trénovat.Dál jsme šli k paní doktorce která mi změřila a zvážila měla jsem 100cm a váhu 14,2kg.Odpoledne nás dětské pacienty čekalo milé překvapení přišel pán s cvičeným psem Bártem.Bár je labrador moc krásnej a skvělej jsme se na něj vrhly a ani nezavrčel nechal se statečně dachmat :)
Druhý den mi už čekali vyšetření EEG,náběry krve,oční,konzultace s psychiatrem.
Vyšetření EEG jsem zvládla v klidu byla tam moc hodná sestřička mi hrála a zpívala na kytaru.Oční už jsem se nenechala vyšetřit řvala jsem jak tur a mámu jsem celou poškrábala.S paní psychiatričkou už se bavila  jen máma dohadovaly se zda mi nasadit prášky na zklidnění či nikoliv.Máma byla proti ale paní doktorka jí uklidnila ,že mi prášky nezastaví vývoj naopak když nebudu mít rapty budu se moc soustředit na poznávání světa.Den třetí byl pro mě spojen s  nejdůležitějším vyšetřením a to magnetickou rezonancí.Musela jsem do narkozy.Mamka jela semnou počkala než usnu a po vyšetření si mě odvezla takovou ,,lodí,,ohraničená postýlka na kolech jako velký kočár.
Hned jak mě vyndali na postel v pokoji jsem se vzbudila a už jsem nemínila ležet ani minutu.A takovou divnou věc co jsem měla po probuzení na ruce mě udivila a chtěla jsem jí pryč,Naštěstí mi máma uhlídala a kanylu jsem si nevytrhla.Ale co neuhlídala bylo jídlo opět jsem nenápadně začla jíst dříve než jsem směla.Zkrátka jsem svéhlavá jako ty maminko.Den čtvrtý už jsme čekali jen na výsledky a na odvoz domů.Výsledek celé hospitalizace jsou.

ZA VŠE MŮŽE MÁ GENETICKÁ VADA TRISOMICHIE,dálůe mě našli zvýšené výsledky štítné žlázy,mozek naštěstí mám v pořádku ted´vše záleží co nám dále řeknou na genetice.Tak nám držte palečky at´je to alespon´trochu pozitivní.